Úroveň péče o pacienty
- Marcela
- 
				  
- Offline
- New Member
- 
				  
		Less
		More
		
			
	
		- Posts: 8
- Thank you received: 0
			
	
						23 Mar 2009 20:12				#336
		by Marcela
	
	
		
			
	
			
			 		
													
	
				Replied by Marcela on topic Odp.:Úroveň péče o pacienty			
			
				Dobrý den,
myasthenia mi byla diagnostikovaná v roce 1996, ale zpětně jsem si uvědomila, že ty problémy, které jsem měla pár let před tím, už patřily k danému onemocnění. Spouštěčem byl zřejmě první porod - tak rok po něm začaly drobné problémy s očima. Bohužel to nebylo dvojité vidění, jen jsem například při fénování vlasů nevydržela udržet pohled mírně vzhůru - zavírala se mi víčka. V průběhu dalších let se přidaly další menší problémy, které mě ale nijak výrazněji v životě neomezovaly. Vvyvrcholilo to tím, že v té době jsem se věnovala (rekreačně) orientačnímu běhu a přitom jsem zjistila, že nemůžu běžet z kopce (nohy prostě vypovídaly službu). Také jsem byla dosti unavená a velice často mě bolela hlava. Obvodní lékařka mi udělala běžné odběry (jaké překvapení - byly v pořádku) a odeslala mě i k neurologovi. Neurolog vzal mé vyšetření velmi zkrátka (dostala jsem Alnagon), protože za ním přišel některý z jeho známých. Takže to byla moje prvotní léčba a jelikož bylo jaro, tak se to svedlo na jarní únavu (měla jsem si ještě koupit minerály a vitamíny pro povzbuzení - nepomohly). Tudíž jsem podle lékařů byla zdravá, a tak jsme se s manželem rozhodli pro další dítě. Těhotenství bylo pohodové - všechny problémy zmizely. I porod jsem zvládla v pořádku. Zato zhruba po pěti měsících jsem se nestačila divit - v rukou jsem skoro nic neudržela, nemohla jsem pořádně jíst, pít, mluvit. Nakonec tam byl i dost nepříjemný pád na chodníku (brkla jsem a spadla přímo na obličej). Znovu jsem se ocitla u neurologa - jiného, a ten už provedl správnou diagnózu. V roce 1998 jsem prodělala thymektomii a můj stav se tak nějak ustálil. S pomocí manžela a mamky jsem se naučila zvládat domácnost, dvě děti a svůj zdravotní stav. Můj muž před necelými třemi lety, bohužel, zemřel, takže jsem na vše sama. A mívám toho plné "kecky". Před rokem mi konečně přiznali plnou invalidku, ale letos mi ji opět vzali - takže zase přibudou další problémy a stresy.
Marcela
P.S. Děkuji, pane doktore, za Váš vstřícný přístup k nám pacientům. (S Vaším předchůdcem bylo jednání dosti nepříjemné, nevím, třeba byla chyba u mě.) A že jste vytvořil tyto stránky - to je naprosto úžasná věc!
					myasthenia mi byla diagnostikovaná v roce 1996, ale zpětně jsem si uvědomila, že ty problémy, které jsem měla pár let před tím, už patřily k danému onemocnění. Spouštěčem byl zřejmě první porod - tak rok po něm začaly drobné problémy s očima. Bohužel to nebylo dvojité vidění, jen jsem například při fénování vlasů nevydržela udržet pohled mírně vzhůru - zavírala se mi víčka. V průběhu dalších let se přidaly další menší problémy, které mě ale nijak výrazněji v životě neomezovaly. Vvyvrcholilo to tím, že v té době jsem se věnovala (rekreačně) orientačnímu běhu a přitom jsem zjistila, že nemůžu běžet z kopce (nohy prostě vypovídaly službu). Také jsem byla dosti unavená a velice často mě bolela hlava. Obvodní lékařka mi udělala běžné odběry (jaké překvapení - byly v pořádku) a odeslala mě i k neurologovi. Neurolog vzal mé vyšetření velmi zkrátka (dostala jsem Alnagon), protože za ním přišel některý z jeho známých. Takže to byla moje prvotní léčba a jelikož bylo jaro, tak se to svedlo na jarní únavu (měla jsem si ještě koupit minerály a vitamíny pro povzbuzení - nepomohly). Tudíž jsem podle lékařů byla zdravá, a tak jsme se s manželem rozhodli pro další dítě. Těhotenství bylo pohodové - všechny problémy zmizely. I porod jsem zvládla v pořádku. Zato zhruba po pěti měsících jsem se nestačila divit - v rukou jsem skoro nic neudržela, nemohla jsem pořádně jíst, pít, mluvit. Nakonec tam byl i dost nepříjemný pád na chodníku (brkla jsem a spadla přímo na obličej). Znovu jsem se ocitla u neurologa - jiného, a ten už provedl správnou diagnózu. V roce 1998 jsem prodělala thymektomii a můj stav se tak nějak ustálil. S pomocí manžela a mamky jsem se naučila zvládat domácnost, dvě děti a svůj zdravotní stav. Můj muž před necelými třemi lety, bohužel, zemřel, takže jsem na vše sama. A mívám toho plné "kecky". Před rokem mi konečně přiznali plnou invalidku, ale letos mi ji opět vzali - takže zase přibudou další problémy a stresy.
Marcela
P.S. Děkuji, pane doktore, za Váš vstřícný přístup k nám pacientům. (S Vaším předchůdcem bylo jednání dosti nepříjemné, nevím, třeba byla chyba u mě.) A že jste vytvořil tyto stránky - to je naprosto úžasná věc!
Please Log in or Create an account to join the conversation.
- Líba
- Visitor
- 
				  
			
	
						24 Mar 2009 07:54				#337
		by Líba
	
	
		
			
	
			
			 		
													
	
				Replied by Líba on topic Odp.:Úroveň péče o pacienty			
			
				Ahoj Marcelo, klobouk dolů, vůbec to nemáš jednoduché. Tak držím palce, ať to všechno zvládneš, pokud možno co nejčastěji s úsměvem. Je to pak všechno nějak jednodušší. Tak hodně štěstí.
 Je to pak všechno nějak jednodušší. Tak hodně štěstí. 
			
					 Je to pak všechno nějak jednodušší. Tak hodně štěstí.
 Je to pak všechno nějak jednodušší. Tak hodně štěstí. 
			Please Log in or Create an account to join the conversation.
		Time to create page: 1.311 seconds