Myastenie je nesmírně mnohotvárné onemocnění. Může se členit na jedotlivé typy. Navíc může být nervosvalový přenos ovlivněn  vlivy genetickými a toxickými.

 

Klasifikace poruch nervosvalového přenosu podle patogeneze (příčíny):

 

 

imunitně podmíněné

 

 

 

presynaptické

Lambert - Eatonův myastenický syndrom (LEMS)

získaná neuromyotonie (Isaacsův syndrom)

postsynaptické

myasthenia gravis

bez imunitní účasti

 

 

 

presynaptické

i postsynaptické

toxické a lékové poruchy

geneticky podmíněné - kongenitální myastenické  syndromy (CMS)

 

 

 

Podle věku

imunitně podmíněné

 

 

tranzitorní neonatální myastenie

 

juvenilní myastenie (dětského věku)

 

adultní myastenie (dospělého věku)

 

 

vyššího věku

geneticky podmíněné

 

kongenitální myastenické syndromy (CMS)

 

 

Podle průkazu protilátek

AChR+

85%

MuSK+

 

7%

Ab neg

 

8%

 

 

Podle histologického nálezu thymu

hyperplasie

65%

atrofie

20%

thymom

10 - 15%

 

 

Podle průběhu a stupně příznaků

Klasifikace myastenie je vzhledem k její mnohotvárnosti, proměnlivosti kolísavosti velmi obtížná.  První klasifikaci podle typu průběhu choroby vytvořil Osserman, t.č. se používá spíše dělení podle americké nadace pro myasthenia gravis (MGFA).

Další pomůckou je hodnocení stupně postižení, tzv. kvantifikované myastenické skóre (QMS), které je ale dost komplikované (hodnocení stupně postižení 0 - 3 ve 13 sledovaných parametrech) a používá se spíše pro zhodnocení efektu léčby v rámci lékových studií. V r. 2008 bylo navrženo hodnocení podle Sanderse - myasthenia gravis composite, které zohledňuje tíži postižení podle významnosti oslabení jednotlivých svalových skupin.

Pro účely vědeckého výzkumu jsou k dispozici další škály - stupnice kvality života, tzv. postintervenční hodnocení apod.

Tabulky s klasifikacemi a škály postižení